Příležitost nově interpretovat význam místa.
Areál bývalého soudu a věznice nese vzpomínky na totalitní 50. léta a utrpení vězňů. Připravovaná obnova přináší příležitost nově interpretovat význam tohoto místa. Vytvořit novou identitu celého objektu a stát se moderní demokratickou institucí s historickou pamětí.
Pro návrh byl určující vztah dvou odlišných funkcí – muzea a budovy soudu. Muzeum připomíná jednu z nejtemnějších etap totalitního režimu a uchovává historickou paměť celého areálu. Nová budova soudu naopak představuje instituci současného demokratického státu, která nahrazuje někdejší strach principem spravedlnosti.
Návrh proto usiluje o citlivé soužití obou těchto světů. Provoz soudu zůstává klidný a nerušený, zatímco přítomnost historie je zde přítomna spíše nenápadně. Zaměstnanci i návštěvníci soudu jsou s příběhem místa konfrontováni pouze decentním způsobem, který nenarušuje jejich každodenní fungování.
Návštěvník muzea naopak vstupuje do prostoru, kde je historický příběh postupně odkrýván. Expozice je vedena venkovním prostorem mezi zdí a linií trvalkového záhonu. Instalace se nachází ve druhém prostorovém plánu a návštěvník ji během cesty postupně objevuje.
Tato cesta vrcholí ve vnitřním dvoře, který je navržen jako místo tiché kontemplace a piety. Nabízí prostor k zastavení a umožňuje, aby zde dozněly emoce a myšlenky vyvolané setkáním s historií.
Hlavní architektonickou podstatou areálu je palác za zdí. Svým složitým půdorysem vytváří množství dvorů s různou proporcí a orientací vůči světovým stranám s vzájemným vztahem k centru města. V současnosti je areál hluchým místem bez zapojení do organismu města. Půdorys budovy vymezil pět dvorů, každý má své určení.
Muzejní a justiční dvůr jsou určeny široké veřejnosti. Centrálním prvkem každého z dvorů je zapuštěný pobytový trávník, který poskytuje prostor pro různé druhy aktivit. Podél zdi je navržené lipové stromořadí s podsadbou trvalkových záhonů. Před budovou soudu jsou umístěny stožáry pro státní vlajku a vlajku evropské unie a pomáhají tak identifikaci soudního dvoru.
Vnitřní pietní dvůr využívá expozice muzea. Dvůr je komponován dvěma prvky – kamenným štěrkem a nově vysázenými stromy. Štěrk zobrazuje dvůr ve své syrovosti, konfrontuje návštěvníka s tragédií místa, odráží zvuky kroků a posiluje tak dramatickou atmosféru místa původní věznice a popraviště.
Do štěrku jsou vysázené řady Slivoní okrasných (Prunus incisa Umineko) jako památka na popravené a mučené vězně a zároveň jako symbol naděje, pokračování života a aktu smíření. Vysoko nasazený kmen a útlá silueta stromu umožňuje průhledy dvorem do oken budov a nahoru k nebi. Pohled z oken kanceláří soudců a chodeb směřuje do korun stromů a ty zahalují těžký osud novou vrstvou ševelícího listí.
Probační dvůr je orientován k centru města a plní funkci předprostoru okresnímu státnímu zastupitelství a mediační a probační službě.
Služební dvůr slouží pro příjezd justiční stráže a zázemí soudu a chráněné prostředí pro eskortu vězněných. Vjezd vede z jižní strany přes stávající parkoviště, kde uvažujeme s reorganizací parkovacích stání.
autor: Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Ondřej Králík - ov architekti
autor krajinářského řešení: Jan Sulzer
spolupráce: Viktor Žák, Anna Blažková, Kateryna Bondarenko
vizualizace : 2DR studio
místo: Uherské Hradiště
investor: Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových
soutěž: architektonicko-urbanistická soutěž 2022
ocenění: 1. místo